Divadla jsou institucemi, které obvykle se svým uměleckým souborem a na svých scénách popř. ve svých sálech, pravidelně produkují divadelní a taneční představení. V rámci ročního statistického šetření jsou divadla šetřena výkazem KULT (MK) 1 – 01 ve dvou mutacích. Mutace A je určena divadlům a divadelním seskupením zřizovaným orgány státní správy, kraji, obcemi a městy, která ve sledovaném roce zároveň zřizovala jeden či více divadelních či tanečních souborů. Dále je mutace A určena nestátním neziskovým organizacím a soukromým subjektům, které ve sledovaném roce pravidelně produkovaly divadelní či taneční představení a to bez ohledu na to, zda tyto subjekty zřizovaly stálé soubory či měly stálé působiště.
Mutace B je určena pouze tzv. divadlům stagionového typu, tj. subjektům, které nezřizovaly soubory, ale vlastnily nebo měly v péči jednu či více budov a sálů, na jejichž scénách ve sledovaném roce uvedly alespoň 20 představení profesionálních divadelních a tanečních souborů. Předmětem statistického zjišťování jsou údaje týkající se hospodaření a výkony šetřených divadel (údaje o počtu zaměstnanců či smluvních pracovníků, počtu zřizovaných souborů, počtu provozovaných scén a sálů, počtu odehraných představení, počtu návštěvníků na představeních a jiné).
Periodickým tiskem rozumíme noviny, časopisy a jiné tiskoviny vydávané pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce. Statistické zjišťování v oblasti periodického tisku zahrnuje všechny periodicky tištěné publikace, které jsou vydávány a registrovány podle zákona č.46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a některých dalších zákonů (Tiskový zákon) a jsou dostupné veřejnosti (prodávány nebo distribuovány zdarma).
Zjišťování se provádí ročním výkazem KULT(MK) 05 – 01 prostřednictvím Národní knihovny. Mezi sledované ukazatele patří zejména počet vydávaných titulů různých druhů periodického tisku, aj.
Veřejné knihovny jsou kulturní, informační a vzdělávací instituce, které shromažďují, zpracovávají a uchovávají organizovanou sbírku dokumentů. Tyto knihovny zaručují rovný přístup k informačním zdrojům a službám veřejnosti bez rozdílu.
Dlouhodobě usilují o rozšíření svých služeb od běžného půjčování knih směrem k vytváření informačních, vzdělávacích a kulturních center. Veřejné knihovny představují také největší síť bezplatného přístupu k internetu.
Veřejné knihovny jsou šetřeny ročním výkazem KULT(MK) 12 – 01.Mezi nejvýznamnější šetřené ukazatele patří počet knihovních jednotek, registrovaných čtenářů, výpůjček, návštěvníků, zaměstnanců a dále ukazatele hospodaření.
Muzea, galerie (muzea výtvarných umění) a památníky (dále jen muzea) jsou stálé, nevýdělečné instituce otevřené veřejnosti, které získávají, uchovávají, zkoumají a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí. Muzea představují nezastupitelnou součást kulturního dědictví. Významnými zřizovateli, zejména velkých muzeí, jsou orgány státní správy, kraje, obce a města. Nemalou část muzeí založily také spolky, obecně prospěšné společnosti, nadace, církve, fyzické a právnické osoby a jiné subjekty. Z pohledu specializace jsou nejpočetněji zastoupena muzea všeobecná (tzv. vlastivědná), muzea výtvarných umění (galerie), dále muzea zaměřená na průmysl, vědu a techniku, historii a přírodu.
Struktura muzeí podle zřizovatelů i zaměření je dlouhodobě relativně stálá. Statistické zjišťování v oblasti muzeí, které je prováděno ročním výkazem KULT(MK) 14 – 01, má velmi dlouhou tradici (od r. 1967). Nejvýznamnější šetřené ukazatele se vztahují k rozsahu sbírek, návštěvnosti, pořádání výstav, expozic, vzdělávacích programů, odborných konferencí a seminářů a v neposlední řadě k zaměstnanosti a hospodářským výsledkům činnosti muzeí.
Neperiodické publikace zahrnují rozmnoženiny literárních, vědeckých a uměleckých děl určené k veřejnému šíření, které jsou vydávány jednorázově, popř. nejvýše jednou za rok anebo po částech i častěji, tvoří-li obsahově jeden celek. Do statistického zjišťování jsou zařazeny neperiodické publikace vydávané dle zákona č.37/1995 Sb. Zjišťování se provádí ročním výkazem KULT(MK) 15 – 01 prostřednictvím Národní knihovny (na základě povinných výtisků zaslaných vydavateli v daném roce). Mezi sledované ukazatele patří počet vydávaných titulů aj.
Památkové objekty (zámky, kláštery, kostely, zříceniny, mlýny, věže apod.) jsou významnou součástí kulturního dědictví, zároveň však mají nemalý význam pro současný společenský a kulturní život měst a obcí (pořádání výstav, koncertů, divadelních představení apod.). Nejvíce památek je ve správě Národního památkového ústavu, další jsou ve správě krajů, obcí, měst, spolků, církve, podnikatelů a jiných subjektů. Dvanáct památkových objektů na území ČR je v současné době zapsáno v seznamu UNESCO.
Památkové objekty jsou statisticky šetřeny ročním výkazem KULT(MK) 17 – 01. Do zjišťování jsou zahrnuty objekty, které jsou zpřístupněny návštěvníkům za vstupné a nejsou spravovány muzei či galeriemi. Mezi nejvýznamnější sledované ukazatele patří ty, které se vztahují k návštěvnosti, počtu kulturních akcí, prohlídkových tras a dále k zaměstnanosti a k výsledkům hospodaření.
Vydavatel je fyzická či právnická osoba odpovědná za přípravu neperiodické či periodické publikace, hudebního nosiče (audio, video i elektronického) k vydání, a to z hlediska jejího intelektuálního obsahu a je odpovědná za její výrobu a veřejné či neveřejné rozšiřování. Vydavatelem je každá firma (instituce), která vydává publikace prostřednictvím určitého nakladatelství, a také nakladatelství samotná, a to na základě vydavatelského oprávnění. Tato soustavná nebo příležitostná vydavatelská činnost zpravidla přímo nebo nepřímo souvisí s hlavní sférou působnosti firmy (instituce). Vydavatelé jsou šetřeni ročním statistickým výkazem KULT(MK) 18 – 01. V rámci statistického zjišťování je – spolu s ekonomickými údaji – sledován zejména počet vydaných titulů a jejich náklad neperiodických publikací, periodického tisku, audio, videodokumentů a e-dokumentů, knih a periodik, zasílání povinného výtisku a distribuce. Kromě toho sledujeme vydavatelskou činnost knihoven, muzeí a galerií (muzea výtvarných umění), památkových objektů s kulturním využitím, výstavních síní a kulturně vzdělávacích a zájmových institucí na jejich ročních statistických výkazech.
Od roku 2023 jsou za oblast neperiodického tisku do šetření zahrnuti pouze vydavatelé, kteří v daném roce vydali alespoň 5 publikací (dle údajů o povinných výtiscích NK). Výjimku tvoří významní malí nakladatelé, kteří splňují následující kritéria: – Jejich knihy mají potenciál celorepublikového dosahu a naplňují jej – Jsou alespoň v jedné distribuci, případně mají eshop a komisní smlouvy s nezávislými knihkupci
Výstavní činnost v oblasti
profes. výt. umění a architektury
Kult (MK) 19–01
Adresář
Statistická data 2022 (PDF)
aktualizace podzim 2023
Výstavní činnost v oblasti profesionálního umění a architektury zajišťují galerie, výstavní síně, popř. i jiné vhodné prostory. Významným znakem těchto prostor resp. institucí je skutečnost, že nevlastní sbírkové předměty. Z celkového počtu statisticky šetřených galerií a výstavních síní jich je nejvíce soukromých. Významnými zřizovateli jsou také obce, církve, nadace, spolky, obecně prospěšné společnosti, odborové organizace, orgány státní správy a vysoké školy.
Počet galerií a výstavních síní je v čase velmi proměnlivý. Důvody jsou zejména finanční a organizační (slučování, rušení či přeměna v prodejní galerie).Výstavní činnost je šetřena ročním statistickým výkazem KULT(MK) 19 – 01. V rámci statistického zjišťování jsou – spolu s ekonomickými ukazateli – sledovány zejména počty výstav, jejich návštěvnost
Kulturně vzdělávací a zájmová činnost
Kult (MK) 22–01
Adresář
Statistická data 2022 (PDF)
aktualizace podzim 2023
Kulturně vzdělávací a zájmovou činnost pořádají kulturní zařízení (obvykle kulturní domy), popř. kulturní komise a referáty městských a obecních úřadů, spolky, obecně prospěšné společnosti, obchodní korporace, drobní podnikatelé a subjekty zřizované církvemi. Statistické zjišťování v oblasti kulturně vzdělávací a zájmové činnosti bylo zahájeno v roce 2007. Postupně se rozšiřuje. Provádí se formou ročního výkazu KULT(MK) 22 – 01, který spolu s ekonomickými ukazateli obsahuje také údaje o počtu zaměstnanců, zájmové vzdělávací umělecké a mimoumělecké činnosti, dalších kulturních službách veřejnosti, mezinárodní kulturní spolupráci a o spolupráci s etniky v ČR.
Umělecké festivaly jsou významnými pravidelně pořádanými kulturními akcemi. Podle oborů kulturních aktivit je členíme na divadelní, hudební, taneční, filmové, literární a ostatní. V jednotlivých oborech se mohou festivaly dále členit podle žánrů (např. činohra, loutky, lidový tanec, hudební divadlo nebo film hraný, dokumentární, animovaný atd.). Významnou charakteristikou festivalů je také skutečnost, zda na nich vystupují profesionální či amatérští umělci, dětské soubory nebo jednotlivci a zda jsou pořádány pro národnostní menšiny či zdravotně postižené osoby. Z pohledu kulturního dosahu lze rozlišovat festivaly mezinárodní, celostátní a regionální.
Pořadateli festivalů bývají instituce zřízené veřejnou správou, nevládní neziskové instituce či podnikatelské subjekty. Festivaly jsou šetřeny ročním statistickým výkazem KULT(MK) 23 – 01. Do zjišťování jsou zahrnuty pouze každoročně pořádané festivaly (nikoli s delší periodicitou). Spolu s ekonomickými ukazateli šetří výkaz údaje o počtu akcí, oboru a žánrech, počtu návštěvníků a jiné. Od roku 2023 jsou šetřeny zejména festivaly s celonárodním nebo krajským dosahem (jsou finančně podpořeny na národní či krajské úrovni) a festivaly, které jsou zastoupeny v některé z festivalových asociací.
Hudební soubory můžeme členit na profesionální a neprofesionální. Statistickým zjišťováním jsou šetřena profesionální tělesa od roku 2010 (výkaz KULT(MK) 25 – 01). Neprofesionální tělesa pro jejich velký rozsah nejsou statisticky sledována od roku 2017.Profesionální hudební tělesa představují zejména velké symfonické orchestry, komorní filharmonie, komorní orchestry, komorní soubory a pěvecké sbory.
Z celkového počtu statisticky šetřených profesionálních hudebních těles je jich nejvíce zřízeno spolky, obecně prospěšnými společnostmi a podnikatelskými subjekty. Mezi další zřizovatele patří MK ČR a jiné orgány státní správy, kraje, obce a Český rozhlas. V rámci statistického zjišťování je – spolu s ekonomickými ukazateli – sledován zejména počet koncertů, jejich návštěvnost a počet hudebních nahrávek.